Jak člověk pozná, že přišel o něco dobrého? Většinou tak, že se vrací k něčemu staršímu a špatnému. A pak teprve pozná opravdovou cenu toho, co má.
Je to tady. Ano – zkouškové. Protože mi to pracovní smlouva zakazuje, nemohu za úplatu programovat-třeba semestrálky. Nicméně s radostí nahlédnu přez rameno, či vypomůžu s úkořím, které často představuje právě programování. Alespoň pro „normálního“ člověka, kdy je tím škola v podstatě jen obtěžuje a pravděpodobně se snaží dotyčného dohnat k sebevraždě, otrávit, nebo tak něco.
Prostě mi napsala kamarádka, jestli bych jí nepomohl se semestrálkou. Pln nadšení, že si odpočinu od práce a jen tak z radosti něco napíši jsem zasedl k onomu úkolu. Ó jaké utrpení! Za posledních několik let, jsa rozmazlen výdobytky moderní techniky, v nostalgickém nadšení jsem nainstaloval FreePascal a pustil se do toho.
Teoreticky bych měl být na základě svého vzdělání schopen vzít hromadu písku, dřeva a kamínků a po dostatečně dlouhé době vytvořit počítač.
Nicméně mám rád jisté pohodlí a jasnou cestu k cíli, co nejjednodušší. Vytvořit tuhle semestrálku pro mě bylo jak vrátit se do pravěku k opracování za pomoci pazourku. Pro příště nechám nostalgii tam, kde má být – v minulosti. A nebudu si kazit příjemné vzpomínky na tu pěknou modrou obrazovku.
0 Komentáře.