Antiluminiscent

Jsem hrdým držitelem autogramu Horsta Fuchse včetně věnování. Už mě dlouho nic nepotěšilo, jako tahle drobnost.

Byl jsem „hlídat“ o víkendu dědu. Ten má Alzheimerovu chorobu, poměrně pokročilé stádium. Člověk ve svém vlastním světě, který se s tím světem naším, skutečným, prolíná jen proto, že prostě občas musí. Potřebuje pomoc lidí z „našeho“ světa, protože zde existuje a jinak by v něm nepřežil. Nevím, nakolik kvalitní takový život je, pro mě bylo zásadní přerozdělení rolí, kdy já jsem byl hlavou rodiny a on dítětem. Nezvyklý pocit. Snaha o úctu – opatrnost v jednání a volnost pohybu se ukázala jako naprosto nevhodná. Prostě velké dítě, ale slabé; s milionem vzpomínek a vědomostí, které ale nedokáže poskládat a to ani časově – často je minulost přítomností, nebo budoucností. Musel jsem jednat jinak, nově, zrušit všechna pravidla a začít znovu. Ale to jen tak nejde. Zastoupit dveře a zahnat vlastního dědu do postele bylo asi mým vrcholným aktem. Napsal jsem si, jak mohla vypadat dědova čtvrt-hodina.
Číst dále »

Nechal jsem si trochu otevřít oči dalším článkem ze série „Hříchy pro šíleného korektora„. A jak tak koukám, podstatná jména jsou opravdu v kurzu. V jedné z ulic, kudy jsem nedávno procházel, parkovalo auto s následující reklamou

Nabízí ona firma skutečně tak široký sortiment? Je libo zakoupit ženu či muže? A když už tam budete, nezapomeňte na značku!

Nedávno jsem psal o vypjaté situaci na naší fakultě – potažmo katedře. Díky podpoře nás studentů se podařilo něco výjimečného – dokázali jsme, že stojíme o kvalitní a dobré vzdělání, že dokážeme být jednotní a proaktivní. Mohu s radostí říct, že to, co se pracovně nazývá „Fakulta informatiky“ se již vyvíjí, rektor tuto iniciativu plně podporuje.
Mě osobně tato změna nic nepřinese (tedy pokud nebudu studovat dál, ale skutečně nejsem studijní typ), ale dalším studentským generacím jen prospěje. Dovolím si spekulovat a říct, že FEL již nebude nositelem pochodně informačních technologií, že počítače a čistá informatika bude mít nový a významný domov. Boj se VUT Brno.
Ale má to jistě i šedé oblasti. Například – jaké image bude vůbec odchovanec nové fakulty mít? Přeneseme si do nové fakulty tolik známé Prestige a ledvinku?

Někdo pozná, že nestalo jaro podle pupenů na stromech, zpěvu ptáčků, kalendáře, či zapalujících se lýtek. Pro mě je jaro tehdy, když po kuchyni putují mravenci a mám za sebou grilování. Takže jsem využil změny času a „delšího“ večera, prostě tento příspěvek píši ještě mastnýma prstama. Letos bude dobrý rok. Teď ještě přežít ty mravence …